Jmenuji se Karolína a jsem maminkou dvouletého chlapečka, který je stejně jako jeho vrstevníci, vědomou, velice vnímavou a citlivou duší, která se na tento svět přišla těšit ze života, tvořit a s hravostí sobě vlastní, sdílet vše co přináší radost. Tak jako každý rodič, který chce pro své dítě vytvořit ty nejlepší podmínky pro jeho rozvoj a pohodový život, jsem hledala způsob, jak syna zapojit do kontaktu s jinými dětmi a zároveň ho nepodrobovat podmínkám které vyžadují dnešní klasické mateřské školky.

Vystudovala jsem psychologii, mám hlubokou lásku k přírodě, k dětem a ke zvířatům. Nejspíš prtoto, že ve zmiňovaném vnímám nevinnost a původní božskou podstatu, ještě nezastřenou nepřirozenou sociální výchovou a programováním současného vzdělávacího systému, který dospělým lidem pomáhá zapomenout na to, kým ve skutečnosti jsou.  

Ráda bych touto lesní školičkou nabídla prostor pro vědomý a svobodný rozvoj našich dětí a to v úzkém propojení s jejich rodinou, tak abychom společně jako komunita stejně smýšlejících lidí vytvářeli smysluplný prostor pro nás pro všechny.

Děti se k nám mohou zapojit každý všední den od 8 do 17h:

2 dny v týdnu

3 dny v týdnu

5 dní v týdnu

Když bylo mému malému synovi dva roky a začala jsem uvažovat o tom jak ho nejlépe začít zapojovat do kolektivu dětí, chtěla jsem ve svém okolí najít lesní školku která také umožňuje rodičům se do dění školky občas zapojovat. Nic podobného jsem nenašla a proto mě velmi inspirovala myšlenka takový prostor vytvořit. 

Čím déle je dítě v úzkém propojení se svou rodinou, tím pevnější budou jsou jeho kořeny. A tak jako strom, pokud má silné kořeny, může lépe rozvinout svou korunu. 

Děti které dnes přicházejí na svět jsou trochu jiné než jsme byli my, naše generace. Jsou více vědomé a vnímavé a vyžadují vědomý a citlivý přístup, který rozpoznává jejich jedinečnost.

Pokud je to pro rodiče časově možné, jsme velmi rádi, když se zapojují do dění naší školičky, třeba jen krátkou návštěvou, nebo procházkou v lese. Kontakt s rodiči je pro nás velmi důležitý, nejen proto abychom lépe porozuměli rodinnému prostředí dítěte, ale také proto aby se mohli rodiče navzájem podporovat a prohlubovat pochopení toho co je pro naše děti to nejlepší.

Pomáháme jeden druhému a snažíme se o to (jak jen je to v daných okolnostech možné) vracet naše životy do svého přirozeného stavu. Jako rodiče sami víme co je pro naše dítě to nejlepší. Nechceme tedy následovat omezující schéma současného, špatně fungujícího systému. Chceme se od něj co nejvíce osvobodit a ponechat naše děti v blízkém propojení s přirozeným prostředím, jakými jsou jejich rodina, příroda, zvířata a komunita, která je má touhu chránit a vyživovat lépe, než jakýkoli úměle vytvořený systém.